Gecumei

Od Kurama-senpai

Black Cats 2-Koncert

Miko s Alexem je čekají v obýváku,slyšeli hluk a protože zmizli dřív než stačili říct co se děje,seděli spolu dole a čekaly. Když zjistili po příchodu kdo Kenji je překvapeně koukali. Už chapali ty klavesy a vše. Byl boháč.Týden uběhl rychle, stihly jeden menší koncert jako předskokani i Kenji hrál. Jinak je povětšinu času sledoval jen ze sedačky, a oni zkoušeli. Občas sice Kenji odběhl kvůli telefonatu vedle,ale ostatní to nebrali na zřetel. Při sobotním zkoušení znovu zvonil telefon, Kenji zmizl opět do obývaku a ostatní stichly, nashlouchali co se děje. Slyšeli jen jak velice vzrušeně mluví a pak stichl. To ticho bylo dlouhé a kluci se na sebe divně podívali. Něco se stalo.Kenji otevřel najednou dveře a koukal na ně dolů jak sou natlačení u dveří. Všichni 3 odskočili a dělali že nic. Kenji sklopil hlavu „ Kluci, jáá …“ zmkl na okamžik „Musím domů,umřel mi táta.“ Yochi se prudce otočil a díval se mu přímo do očí, zdálo se mu že spatřil slzy. Kluci tiše pokývou hlavami a Kenji vyrazí pryč. Yo se za ním rozběhne a nestihne ho, zůstane stát mezi dveřmi s nataženou rukou „ Kenjiiiii....“ Kenji na chvili zastaví otočí hlavu a tiše šeptne „ Vratím se ti....“ Yo ho sleduje jak mizí v davu na ulici.


Kenji dorazí domů a čeká tam již matka.Řekne „sledoval ze záznamu ten koncert, a líbil se mu, byl na tebe pyšný i na ostatní. Toužil se snimi setkat, ale věděl že to nestihne. Chvíli nato zemřel.“ Kenji sklopí hlavu a následuje ji do pokoje. Přisedne k otci nazem a chytne ho za ruku. „Děkuju ti za vše, dokázal jsem to a vrátil se. Postarám se o mámu i o ně, slibuju ti to.“ Matka ho lehce chytne za rameno a stiskne. „ Nemusíš.“ Kenji zvědavě zvedne hlavu „ Co?“ „Vše je vyřízeno.“ Kenji se prudce zvedne „ Ne nic neříkej ,on to udělal žejo!!!“

Ano, chtěl aby si to byl ty.“ „Ale já mu říkal že o to nestojím, že to nechci!“ rozčílí se Kenji a pochoduje na pokoji. „Už to nezměníš,nejde to.“ Kenji se zastaví a podívá se na ni „ Od kdy?“

Od září“ Kenji si zdrceně sedne na židli a chytne se za hlavu „Co mám teď dělat??“ Zmateně se podívá na mámu. Ta k němu čupne a chytne ho za ramena „ Pokus se stihnout co půjde, máš 3 měsíce na to, víc to nepude“ nakloní hlavu „ Pokud to chceš dokažeš to.“ Kenji se na ni chvíli dívá „ Musím, snaž se je prosím držet odemne co nejdýl, pak to udělam.“ Matka ho pohladí po vlasech. „Znám tě, vím co chceš a tobě se to podaří, otec sice byl proti, ale víš že ja sem na tvé straně. Budu je držet co to pude. Ale od 1ního nastoupíš jako výkoný ředitel naši firmy, víc opravdu nemůžu.“ Kenji ji obejme, „Děkuju, snad se to podaří.“políbí ji lehce na čelo a utíká zpět za kluky. Celou cestu přemýšlí jak to udělat, 2 cíle poloviční čas.Vběhne do domu, kluci jsou odjetí pryč, jen Yochi je doma.Spí ve svém pokoji. Opatrně otevře dveře a tiše vstoupí dovnitř. Yochi leží přes postel na křivo, napůl zakrytý a vlasy rozježené. Kenji polkne, přiblíží se k posteli a deku přes něj přetáhne. Lekne se když ho Yochi chytne za ruku a zavrčí „ Co tu dělaš?? To je můj byt.“ Kenji zakašle „Ty my tam taky lezeš bez pozvání.“ pustí deku a zvedne se„ Jdu spát , dobrou.“ Yochi se vymrští z postele a chytne ho a strhne na sebe. Kenji zalapá po dechu, jejich tváře jsou u sebe.Yochi na něj kouká a mlčí. Kenji nabere dech a chraplavě ze sebe vysouká „Co je?“ Yo stuhne jak to leží a šeptne „ Jááá...“odmlčí se. Kenji se mu dívá do očí , moc ho chce,ale ne. Musí si říct sám. Musí to vědět jistě. Přejede mu prstem po čelisti „ Je to dobrý skrčku, budu v pohodě, nedělej si starosti a jdi spát.“ Yochi zalapá po dechu když mu jezdí po tváři prsty a zasténá „ Nejsem žádnej skrček“ Kenji se zvedne s námahou, nechce se mu od něj, ale musí rychle odejde z pokoje. Zaslechne přes zeď Yochiho zasténání „ Nechoď, zůstaň tu“ , zastaví se, ví co tím říká,ale ne. Rychle mizí nahoru do svého bytu. Zesleče se a jde do sprchy a pak padne do postele. Nesmím nesmím. Říká si pro sebe a usne.

Yochi zatím dole ztrapeně leží, neslyšel to? Nebo nechtěl? Kouká do stropu. Co to sním jen je. Proč chce být u něj? Vzpomene si na dívky co potkal i ze školy a pak jeho tvář, vše co se děje. Neví co to znamená. Proč se u něj cítí tak dobře a bezpečně? Proč mu záleží na tom co si myslí. Usne.


Kenji se probudí první a brzo ráno zmizí. V pokoji nechá na posteli šaty pro mámu nachytané ,co ji koupil. Yo se probudí později a tiše se vpliží do jeho pokoje. Nevěřícně zírá na šaty. Cože?? On tu měl holku? Kdy sem došla? Vezme šaty do rukou a prsty projede látku. Sedne na postel a kouká do zdi překvapeně. Nemůže si to srovnat v hlavě. Proč si sním tedy tak hraje? Hodí šaty vedle sebe. Žárlí a to velice až ho to samotného překvapilo. Zvedne se a smutně jde dolů. Kenji je sněkým a ani mu nic neřek. Připadal si jako vůl. Zavře se do pokoje a celý den nevylézá ven na večer vyleze oknem ven, když slyší jak se Kenji vrátil domů a utíká do parku za spolužačkami. Alex na něj klepe ať jde na jídlo, ale je tam ticho. Miko přemýšlí co se mohlo stát. Alex krčí rameny také neví.

Kenji se vrací pozdě odpoledne domů a kluci se ho ptají jestli něco neví. Ten krčí rameny také. „Netuším a kde je?“ „ Je zalezlý od rána v pokoji a nechce ven, nesnídal ,neobědval večeři před chvíli taky odmitl a teď je tiše, asi spí.“ Kenji zaklepe na dveře „ Yochi co je?“ ale z pokoje se nikdo neozívá. Koukají na sebe a přemýšlí co je. Kenji vyběhne nahoru a spatří že šaty jsou zmačkané a hozené na posteli. Zas mi lezl do bytu bez dovolení. Vztekle dupne nohou. Seběhne dolů a drží šaty. „ Byl u mě v bytě a zas se nedovolil.“ Miko kouká na šaty a škrábe se na hlavě „ Tohle je co??“ „ To je pro matku. Našel jsem je hozené div ne na zemi a zmačkané.“ Alex na to chvíli kouka a otoči se k Yochiho dveřím, zabuší na ně „ YO okamžitě pojď sem! Nebo ti vykopnu dveře!“

Ticho, kluci se podívají na sebe a Alex dveře vykopne. Najdou vzadu otevřené okno a Yo nikde není.

Alex vyrazí ven s Mikem v patách a jdou ho hledat. Kenji jde zadem.

Když Kenji prochází kolem parku spatří ho. Sedí v hloučku holek,jedna mu dokonce sedí na klíně a šeptá mu cosi do ucha a Yochi se směje a divku drží kolem pasu.Kenji zůstane stát jak opařený, spletl se. Sklopí oči, jeden cíl odpadl. Víc se snažit nebude. Vrací se domů.

Yochi ho na okamžik spatří, vidí ten jeho pohled, takový zvláštní, jako by plný bolesti. Na okamžik stuhne. Ale pak se baví s dívkami dál. Sestřenice mu sedí na klíně a šeptá mu ty své holčičí nesmysly. Směje se vtipům. Pak se sebere a jde domů a po cestě zívá.

Kenji zatím dorazí domů řekne klukům kde je a jde rovnou do zkušebny. Tuká na klavesách pár tonů a přemýšlí. Je to 3 roky zpět co ho ztratil.Zmizel mu z očí. Pak pár týdnů zpět uslyšel v radiu piseň a ta mu vrátila dost sil a vzpomínek. Začal pátrat kdo ji zpíval a našel je. Dokonce k jeho překvapení hledali klavesistu. Rozhodl se to využít, napadl ho asi dost potměšilý plán,ale nyní neví co dál. Maiko jeho sestřenice mu kolikrat řikala at mu to řekne rovnou,ale takový on nebyl. Kdyby jen Yo tušil že divka z restaurace je jeho sestřenice, a posledních pár měsiců věděl co dělá. Když se potkali byl z něj zmaten. Všemu se bránil,ale gesty dával na jevo něco jiného. Metro, včerejší večer.... co to sním je? Co jen chce? Zamyšleně hledí do kláves. Nevšimne si že kluci už se chopili svých nástrojů. Z myšlenek ho vytrhne až klapnutí zadních dveří.

Yochi došel. Bezeslov prošel kolem nich a natáhl se dozadu do police, vytahl blok a každému dal 5 listů. Miko se usmál a paličkou pichal do zdi. Alex cosi zavrčel a pak mu dal pohlavek „Zítra ty dveře budou opravený! Pako pitomý.“ „ Jaký dveře?“ zmateně kouká Yochi , hledá odpověď ač neví proč u Kenjiho ,ten ale sklopí zrak a nedívá se na něj. Yo zavrčí a vyběhne na chodbu. Miko se začne smát „ To bude řev“ A opravdu „ Kterej debil???“ Kenji pozvedne oči,mávne na Alexe ať je tiše a zařve „ Máš bejt doma když tě hledáme!“ Okamžik je ticho. Yo překvapeně kouká na rozbité dveře do svého pokoje,třísky jsou všude a přemýšlí. Kenji? Že by měl strach? Ale proč? Má tu svou. „ A kde mám teď jako spát?!!“ zmlkne a zrudne. Ještě že je na chodbě a nikdo ho nevidí. Ve dveřích zkušebny se objeví Kenjiho hlava „ Tam kam furt lezeš...bez ptaní!“ Uvidí jak je Yo rudý studem a škodolibě se zasměje, copak se mu asi honí hlavou. Stoupne ke klavesám a studuje stránky co dostal, libí se mu to. Alex zmateně kouká na Kenjiho proč to udělal. Kenji najednou pozvedne hlavu a šeptne „Já ho srovnám to se vsaď.“ Alex pozvedne obočí „ Sázku přijimám.“ Yochi napochoduje do zkušebny a zamrká „Jdem to zkusit?“Alex zavrčí „ Čeká se jen na tebe.“ Yochi jim ukáže co a jak, a začnou hrát. Yochi zpívá celou duší, Kenji od klaves pozvedne zrak a sleduje ho. Je jako živel,bouře co nechce skončit. Chvíli je u Mika , pak položí ruku na rameno bratra a začne se přesunovat k němu. Nevidí mu do očí. Odvrací je. Najednou je opřený o něj a zpívá dál. Yochi se ze spodu díva na Kenjiho rty. Neví sám proč, vlastně ví. Lehce se usměje. Ví. Kenji je nervozní ale usmívá se aby to na něm nebylo poznat. Do momentu , když je mezi texty malá pauza a Yochi šeptne „ Přiznej že po mě toužíš!“ Kenji stuhne a podívá se na něj dolů. Zahraje tu část špatně. Alex s Mikem přestanou hrát a Alex zavrčí „Co je?“ Kenji chraptivě odpoví „ Nic,omlouvám se, moje chyba.“ Zhluboka se nadechne. Začnou znovu. Ve stejném místě to Yochi uděla znovu.Opře se o něj zády a sleduje jeho obličej zespodu a pak tiše šeptne „Přiznej to!“ Kenji se zarazí a přestane hrát uplně a jen se třese. Alex s Mikem na ně koukají a Alex už zlostí zavrčí „ Tak co je sakra?“ Yochi kmitá pohledem z bratra na Kenjiho „ To je má chyba,“ vysouká ze sebe „pokračujeme“. Pustí se tedy znovu do stejné pasáže. Yochi se o něj znovu opře, cití jak se chvěje. Kenji hraje nervozně dál. Yochi pátrá pohledem v jeho obličeji. Pochopil vše. Při posledních rýmech začne znovu, a pak tiše šeptne „Udělej to Keii...“ Kenji se zmateně podívá na něj dolů, ale hraje dál.“Co?“ řekne potichu. Yochi dozpívá další větu „Ty víš, udělej to,polib mě.“ Kenji chvíli otálí a Yo zatím zpíva poslední větu. Jak dozpíva Kenji se k němu skloní a políbí ho. Alex ztuhne, Miko sedí s otevřenou pusou a pustí paličku na zem. Oba na ně civí. Kenji zatím Yochiho hladově líbá a Yochi s přivřenýma očima drží. Kenji se najednou zarazí, kmitá pohledem. Yochi je o něj stále opřený a lapá po dechu. Kenji ho lehce odžďuchne „Promiň už se to nikdy nestane.Nikdy!“ Zmizí dveřmi pryč a je slyšet jak utíká nahoru do bytu. Yochi padne na kolena a drží se za pusu. Co to udělal proboha. Proč ho nechce? Alex zaraženě kouká na bratra „Yochi o co jde??? Udělal ti něco?“ Yochi ze sebe vysouká

Ne to já jemu..já ….. sakra ….“ Pomalu se zvedne ze země a rozejde se ke dveřím, chytne se rámů a stojí zapřený v nich. „ Musím zaním ….“ Najednou se rozeběhne a utíká nahoru. Alex a Miko na sebe nechápavě koukaj. „Asi se nám zamiloval, a ty si prohral sazku s Kenjim“ rejpne si Miko. Alex zavrčí „Blbost, bracha je na holky.“ Miko se zasměje „Nevypadalo to.. a ty si prohrállll“ Alex ho plácne „Drž hubu! Tohle vysvětlí oba a hned.“ Rozejde se ke dveřím, když uslyší bouchání na dveře. Už se chystá rozběhnout se tam, když ho Miko chytne za ruku a řekne „ Nech je, musí sami.A dem uklizet.“ Začne zatím poklízet aparaturu. Alex chvíli přešlapuje na místě, pak mávne rukou. „Zítra je taky den.“


Kenji po pár uderech do dveří nakonec otevře a odstoupí před Yochim do pokoje. „ Co je?“ Yochi se na něj dívá upřímně „Proč si to udělal? A proč sem se zamiloval do tebe!“ Kenji nakloní hlavu na stranu a pozoruje ho „To by si měl vědět sám“ Yochi uděla krok dopředu , Kenji o stejný před ním couvne. „Už to neudělam jasný! Di si za holkama“ Yochi nakloní hlavu na bok „Ale já nechci chapeš to!“ Kenji ztuhne. Yochi přistoupí až k němu a žduchne do něj „Ty tu maš na noc holky, mě tu vodíš za nos a já mám tahnout jo? Navíc spím tu pokud si pamatuju tvý slova.“ Kenji sedne na postel a kouká na něj „Jaký holky?? A v noci?“ Yo si dupne „ Nedělej blbýho, co ty šaty? To tu byly jen tak?!“ Kenji se plácne do čela , už mu to došlo „ ty jsou pro matku, má zítra narozeniny.“ Yo chvilí civí nevěřícně „ To ti mám věřit jo?!“ „Nemusíš, nevím co tu šílíš.Sám se tam plazíš po holkách,lezou ti po klíně a mě tu něco říkej!“ Yo se zarazí ,slyšel snad v jeho hlase žarlivost? Tak proč sakra na něj žarlí i on? Co se to děje?? Proč?? Znovu ho štouchne do ramene „ Ty si idiot, to byla sestřenice,asi sis nevšiml že dole jsou její 2 fotky snáma že? Chodíš kolem nich každý rano!“

Kenji se na něj podívá jestli si děla srandu nebo to myslí vážně. Yo se rozpřahuje že ho do ramene uhodí znova,ale Kenji je rychlejší a chytne mu ruku. Yo sebou trhne „ Tak to řekni proč sakra tohle vše?!“ Kenji se zamračí „ Chceš slyšet kratkou nebo delší verzi?“ Yo se přestane vzpírat a z očí mu tečou slzy „ Proččč!“ Kenji pozvedne zrak s štěkne na něj „ Třeba protože tě miluju! Protože tě hledam už 3 roky, když ses mi ztratil! Protože sem chtěl být u tebe,ale ty jak koukám máš raděj holky!“ Yochi pípne „To řek kdo?“ „Kdyť je to jasný, dívej se co děláš, dal si mi to jasně najevo, chtěl sem tebe a nemám, sice sem nevěděl co chceš ale třeba sem trochu doufal. Klidně mě nenáviď, co chceš je mi to jedno, musel sem to zkusit.“ Zvedne se a smutně prohodí „ Budu spát v předpokoji na pohovce, ty spi tu.“ Yochi se zatím celý třese a v momentu kdy ho Kenji mijí se rozhodne. Vrazí do něj ramenem a žduchne ho zpět do postele. „Ty idiotee!!“ Kenji na něj překvapeně kouká „ Co?“ Yochi ho začne mlatit do hrudniku pěstmi „ Si mysliš že sem blbej nebo co?“ Kenji nechape „ Co sem udělal?“ „ Nic a všechno“ vrčí Yochi. Kenji se zaksichtí „kdyť sám neviš co chceš.A nikdy to vědět nebudeš.“ Yochi ho začne znovu mlatit. Kenji ho chytne za zápěstí a zkroutí mu ruce dozadu. Yo zasyčí „To bolí“ Kenji se zvedne i sním a hodí ho na postel „Dobrou.“ odchazí vedle. Yo chvíli leží na posteli a třese se neví co dřív. Nakonec se zvedne a jde za ním.

Kenji si zatím lehl na pohovku zády ke dveřím.Sám také neví co teď. Vrznou dveře a kroky k němu

Kenji se zapře na loktech a otočí se na něj. „ Co chceš!.....“ zbytek nedořekne, Yochi se k němu sehne a políbí ho sám od sebe. Kenji překvapeně zasténá a velice rychle se posadí,ovine ruce kolem jeho pasu a přitáhne ho k sobě. Yochi přestane a dívá se mu do očí. Kenji popadne dech a zašeptá „Jseš si jistej? I kdyby to obnašelo cokoliv?“ Yochi se usměje a rozhodně prohlasí „ Jo jsem.“ Kenji zasténá a přitiskne ho k sobě. Hladově ho líbá. Najednou Yochi přestane. Kenji kouká co je.“Spěchám?“ „Ne ne, já jen že se mi chce spát.“ Zívne Yochi.Kenji se hlasitě zasměje a veme ho do náruče „Skrček nám chce spát“ Yochi ho bouchne pěstí do hrudníku „ Ticho“ a usmívá se. Kenji se zvedne a odnese ho v naruči do pokoje a položí ho do postele. „Ale spíš tu a sám jasný.“ Yochi zamručí „Ne“ Kenji se vedle něj posadí. „nech toho, nechci spěchat na nic.“ Yo se po něm natáhne a obejme ho. Kenji zasténá a znovu ho líbá. Pak ale přestane. Yo celý rudý zasténá nevolí a šeptne. „Dělam něco špatně?“ „Ne ne, jen nechci spěchat.“ Yo kývne a zavrtá se pod peřinu. Za okamžik zašustí oblečení a padne nazem. Kenji se zarazí „ Raděj pudu fakt vedle ,nevadí to?“ Yo ale už spí.Kenji přemýšlí co teď.Za okamžik přistane na zemi i jeho oblečení a nechá si jen kalhoty. Vklouzne pod deku za Yochim. Ten se kněmu přitiskne a obejme ho rukou. Kenji zalapá po dechu a celý se zachvěje.Obejme ho a začne usínat.



Alex s Mikem prochazí kolem Kenjiho bytu a Alex zvědavě naslouchá co se děje. Ale uvnitř je ticho. Miko do něj štouchne prstem. „To se nedělá a snad se nebojiš najednou o našeho milovnika žen...“ zachichná se. „Buď tiše nic neslyším jak tu kvakaš.“ Miko ho znovu štouchne „Ale velkej braška zuří , mladší mu dospěl. Už má někoho jinyho než tebe viď kdo ho bude chránit“ rejpe si dál Miko. Alex se vztekle postaví „ Zavři klapačku. Nebo tam vlitnu.“ Miko se o něj otře „Hmm nevlítneš.“ Alex se zarazí a podívá se na něj. Chytne ho za bradu a políbí. „Počkej ti dám takhle do mě rýt.“ žduchá ho před sebou do jejich bytu. Miko se celou dobu hihňá a štouchá do něj prstem.

Žádné komentáře
 
"Texty a obrázky z tohoto webu nekopírovat bez svolení vlastníků."