Gecumei

Od Kurama-senpai

Black Cats 5 -Podvod?

Tento díl nechám umyslně rozdělaný :).... uvidíme jestli budete chtít pokračovaní nebo ne :)

Uběhne týden, Yo už je zpět doma. A kluci mlčí co vyváděli noc před jeho návratem. Ani si toho moc nepamatují. Yo sedí na židli a přemýšlí nad novou písní. Kei ho u toho sleduje z postele. Yo ucítí jeho pohled a otočí se na něj „Stalo se něco?“ „Nic baví mě, sledovat tě jak pišeš, vklidu pokračuj a nevšímej si mě.“ Yo se otočí zpět,ale cítí ten pohled. Projede jim záchvěv ,položí propisku na stůl a otočí se na židli opět na něj. „To nejde“ řekne zastřeným hlasem. Kei se usměje „Promiň“ Yo se zatím zvedne a přejde k němu.Sedne na něj obkročmo a kouká na něj „Pozdě“ Teď se zachvěje Kei „Nedělej to,ještě nejsi zdravej“ Zachroptí. Jo se nad něj nahne, chytne mu ruce a pevně mu je drží nad hlavou „Pozdě“ Druhou rukou ho rychle zbaví oblečení a začne ho hladit. Kei se pod ním svíjí a sténá. Yo cití pod sebou že je již připraven.Zasténá. Během okamžiku mizí jeho oblečení na zemi a Kei překvapením vykřikne, jak rychle to udělal a jak hluboko se ocitl v něm. Yo zvrátí hlavu dozadu a lapá po dechu. Oči má doširoka otevřené a kouká do stropu. Pak hlavu nepatrně nakloní a sleduje Keie.Ten leží, celý se chvěje a má zavřené oči. Cítí jak se snaží vyprostit ruce, aby ho mohl obejmout,ale Yo ho pevně drží. Začne se na něm sám pohybovat. Kei sténá a tak rád by ho obejmul,ale Yo nepovolí. Naopak zapře se mu o ruce a začíná se rychleji a rychleji na něm pohybovat. Kei vykřikne rozkoší a vyčerpaně leží, celý se chvěje a lapá po dechu. YO se v orgasmu na něm prohne a zůstane poté bezvládně ležet Kei má konečně volné ruce, silně ho obejme „Miluju tě.Ale dívej co mi to děláš.“ Yo se usměje „Taky tě Miluju“ a přitiskne se kněmu. Kei se natáhne pro deku a zakryje je oba. Yo najednou spí. Kei ho sleduje ,jak lehce oddechuje. Zapřemýšlí musí zjistit co je, poslední dny je neustale unavený, usne kdykoliv a kdekoliv i u jídla. Trošku se o něj bojí. Pohladí ho po tváři, vymaní se z jeho sevření a vezme telefon, přejde do vedlejšího pokoje a zavola dědovy „ Dědo nepřišel by si sem. Nevim co je s Yo, mohl by si mu zrovna skontrolovat obvazy a tak.“ „Co se děje?“ „Nevím zase usnul.“ „Tak přijedte klidně hned.“ Yo se probudí „Ským to voláš?“ „S dědou chce at k němu dojedem.“ „Mě se nechce.“ „Yo notak. Tohle se mi nelíbí“ Yo se chvili vrtí a pak souhlasí „Tak jo obleču se“ A jedou do nemocnice. Kei si nechá skontrolovat svou ruku, a vše je v pořádku. Za chvíli dojde i Yo a rozespale zívne. „Můžeme jet?“ „Yo??“ překvapeně zareaguje Kei a chytne ho za ruku :“Co to teda je?“ „Nic“ a odpochoduje do auta. Kei zůstane na chodbě stát s otevřenou pusou a neví co si myslet. Vběhne k dědovi do ordinace „Dědo co sním je?“ Děda pozvedne hlavu „Nic mu není, on ti nic neřek? Jo a měl by sis sním promluvit. Já už mu nadal“ „Cože?? Jak nic není? Kdyť poslední dny jen spí.“ „Jak říkám je zdravý, rány se hojí dobře. Prostě si sním promluv třeba to má jiný důvod. Který ti taky neřek“ Kei zmateně vyjde na chodbu a neví co dělat. Jde tedy k autu, Co může dělat za jeho zády?? Je teď v práci že by si on našel náhradu?? Dojde k autu a Yo spí natažený na zadním sedadle. Kei nastoupí , připoutá se a otočí hlavu dozadu „Yo!!“ „Hmm?“ „Co se děje?“ „Já...“ odmlčí se „To je jedno“ Kei ho k sobě strhne „Nespi a mluv semnou“ YO se na něj dívá a znovu zívne „Pojeďme domů“ Kei ho překvapený drží dál pak ho odžduchne „Tak jo“ řekne příkře. YO se po něm natáhne a doktne se jeho ramene Kei sebou trhne. YO stáhne ruku zpět a kouká zbytek cesty z okna ven. Když dojedou domů první jde Kei Yo se za ním pomalu courá. „Pohni“ zavelí Kei. Yo popoběhne, zavře hlavní dveře a jde za ním jak loutka. Kluci sedí v obývaku a nechapavě na ně koukají jak kolem projdou. Kei je naštvaný rád by se dověděl pravdu jak to teda snimi je. Když dojdou do pokoje Yo zůstane stát u dveří a nejde dál. Kei se k němu otočí „Co je zas?“ Yo na něj chvíli kouká a pak ho chytí za rukáv a táhne ho za sebou do bytu vedle. Žduchne ho dovnitř. Kei zůstane stát překvapeně vprostřed místnosti. Celý pokoj je upravený z časti tak, aby se dal propojit s jejich stavajícím. Chybí jen probourat zdi a doupravit. Kei se nezmůže na slovo. Stojí v pokoji a vše si prohlíží. Yo zívne a prohodí „Vše nej k narozkám a dík že si to stou svou žarlivostí zkazil“

Otočí se a jde vedle do jejich bytu , vezme si pár věcí a jde dolů. Kei se probere a vyběhne na chodbu. Slyší jak dole klaply dveře a zašramotil klíč. Vběhne do jejich bytu, pár věcí ma pryč. Vyběhne zpět na chodbu. Tam se srazí s Alexem který chce zjistit o co jde. „Co se tu děje?“ vyhrkne na něj. „Já sem něco posral“ a zatím ho žduchne do volného bytu. „Nebo ty jsi snad o tomhle věděl?“ Alex pískne „Tý jo? To si dělal ty?“ „Ne Yo, co sme byly pryč.“ Alex zavrčí „Je marod je blbej nebo co?“ „Trošku je,ale chtěl mi udělat radost na narozeniny. A já žarlil, teda ne že nežarlim furt,ale myslel sem si že někoho má.“ Alex kývne „Tak di za ním. Miko pod sem na něco se podívat.“ Miko vyběhne nahoru taky a uznale pískne „No ty kraso“

Kei zatím seběhne dolů a klepe na dveře Yo starého bytu. „YO promiň vrať se“ V pokoji je ale slyšet lehké oddechování. Usnul. Tak proto byl tak unavený, celou dobu tu upravuje oba byty potají aby se dali spojit. Vyběhne zpět nahoru a Alex mu tuká na rameno „Pojď sem“ vede ho do 4 tého bytu vzadu. Vstoupí dovnitř a Kei překvapeně zasténá „Bože on dělal i tenhle?“ Alex kývne „Jo teď sme to zjistili. No už to dělat nebude. Dokud nebude zdravej tak nic.“

Kei si jde prohlidnout zpět jejich, Jedna půlka je prosvětlena a druhá postráda okna. Tam kde bylo je zazděno. Neví sice co měl v plánu ale ted to asi jen tak nezjistí. Nářadí najde v rohu místnosti, najde i plány. Zbývá udělat poslední zeď a propojit oba byty dohromady. Jelikož Yo šel spát nechtěl dělat ramus. V druhém rohu našel rám na dveře a i vše potřebné. Tiše vlezl na chodbu. Alex mu pomohl vše vyměřit a udělat vše potřebné..Miko přiskočil pomoct také.Zabarikadovaly dveře původní co byly a začli usazovat nový rám. Miko dokládal cihly kde byly potřeba. Alex to rovnal a pojil a Kei držel celý rám na místě a čekal až to kluci dodělají. Vyplnili mezery. Chvíli počkali až to zatuhne a pokračovali dál. Miko šel hledat práh a Kei s Alexem se pustili do zapravovaní. Miko doběhl a zasadil práh dolů Teď seděli na zemi a oddychovali, otevřeli u toho okna a čekali až se vyvětrá prach ven. Povídali si utoho. Domluvili se, že když budou hotovy tu, udělají i ten druhý. Upatlaní, vlasy slepené maltou, čmouhy všude se začli navzájem sobě smát., když si všimli jak vypadají. Miko dotáhl zrovna barvu na zeď. Dole se ozval rachot a vrčení „Můžete tam bejt Zticha!!!! Dělate hroznej kraval a ja chci spat“ Kei, Alex i Miko vybuchnou smíchy. A poštuchují se dál. Oboje rámy jsou už na místě a Kei ztuhne a šeptne „Sakra jde nahoru, fofrem“ Vyskočí ze země. Alex s Mikem utíkaj k sobě a nasadí dveře a tiše stojí za nimi. Kei rychle usadí jejich a opře se tiše o zeď a poslouchá. Yo už je na hoře. Chvíli je tiše a pak radostí vypískne.Kei zůstane opřený kde je a čeká.YO bere s radostí za kliku a ztuhne. Nejdou otevřít.“ Kei?“ kei se nadechne „Ano?“ „Ty ses tam zamčel?“ „Ne proč?“ „ Nejde to otevřít“ „Cože??“ Kei chytne kliku a fakt „Kei nedělej si ze mě srandu“ „Nedělam, bylo to celý ne??“ Za dveřmi se ozve sten „ Bože vy jste ty dveře nesložili???“ Yo se chytne za hlavu „Vy jste idioti.“ Sedne na schody a vzpomíná kam dal díly. Alex vedle zalomcuje klikou „Dopčic to si nemohl říct dřívvv!“

Yo se zničeho nic otočí na dveře a zařve „Keiii!“ „No??“ zabručí Kei. „Přestaň se tam rozpřahovat že je vykopneš a jdi od nich jo.“ Kei zaraženě stoji za dveřmi „Sakra jak to víš!“ A pokládá nohu na zem. „Znám tě. A na stole je krabička.“ „Jo mám“ „dobře otevři ji“ „No?“ „Jsou v ní zavlačky a vše mi podstrč podedveřma vedlejšího bytu, taky idioti kterýho vola by napadlo si druhý dveře zabarikadovat.“ Miko zaševelí „Měěě“ Kei vše prostrčí druhými dveřmi Yo a ten dveře zpraví, pak to samé udělá s druhými. Po chvíli se ozvou 2 klapnutí a jsou volní. Kei ho sleduje jak upravuje dveře pořádně. Yo se k němu otočí a začne „Co sis vůbec myslel??“ Kopne lehce do dveří a ty se zavřou. Kei neodpovídá a stojí opřený o zeď s rukama skříženýma na prsou. „Ani nevím...“ „Tos myslel že tě někde podvádím nebo co?“ „No...“ Kei zrudne. Yo se chytne za hlavu „Proč já??“ „No dobře,ale vypadalo to všelijak. Týden stebou nic není, pořád spíš. Měl sem ze začatku strach že Ti něco je. Že se to nehojí a nechceš o tom mluvit. Pak mi děda řekne že si zdravej, nic ti není, a je problém jinde a mám si stebou vážně promluvit. To mě napadla ta druhá verze. Že prostě někoho máš.“ „A to tě ty idiote nenapadlo že být to tak, tak tu dávno nejsem. A vůbec stebou nespím?“ Kei zrudne ještě víc a kouká jak se k němu přibližuje. Yo dojde až k němu „Příště používej hlavu“ Začne se v duchu smát jak je zapatlaný. Kei si všimne jeho šibalského usměvu a je mu jasné proč. „Yo, netlem se“ To už Yo nevydrží a vybuchne smíchy „To nejde, měl by ses vidět.“ Kei po něm natáhne ruku, ale Yo mrštně uhne. Začne před ním couvat a pořád se směje. Kei se trochu odrazí od zdi a chytne ho. Yo vykřikne a už je opřený zády o zeď místo něj. Ten se nad ním tyčí jako lovec a zakrývá mu výhled tělem. Yo zasténá, kdy mu Keiovi ruce zmizí pod trikem. Kei chvíli otálí ,pak ale velice rychlými pohyby rozepne jeho kalhoty a ty mu spadnou ke kotnikům. Mlsně se na něj podívá . Hladově ho políbí a rukou mu zajede do rozkroku. Yo vykřikne překvapeně a stmavnou mu oči. Pootevře ryty a sténá. Kei ho chvíli dráždí, sám se sotva drží na nohou. Pak ho ale chytne za pas a pozvedne nahoru. Yo ho automaticky obejme kolem pasu, přerývaně dýchá. Kei se mu dívá do očí a chraptivě pronese „Teď nevím jak tě potrestat.“ Yo zasténá a Kei si ještě okamžik hraje. Pak i jemu zmizí kalhoty na zemi ,opře si ho o zeď a vstoupí do něj. Yo ho chytne pevně kolem ramen, Kei se sotva drží, položí ruku na zed, druhou na jeho rameno a začne se v něm pohybovat, dívá se mu přitom do očí. Hladove ho u toho libá. Yo se celý chvěje a vašnivě mu vše vrací. Kei zatím otálí ,ale když vidí že jo se chvěje čím dál víc zrychlí tempo. Za chvíli oba vykřiknou rozkoší. Yo se opře Keiovi o rameno a oddechuje. Kei sním v náručí zacouve do ložnice a ulehne snim na postel. Tam si ho vezme hladově znovu. Yo se třese ještě hodnou chvíli po všem, Kei ho objímá a šeptá mu do ucha „ Ne že mě zas usneš, máme vedle dost práce „ Yo na něj vyplázne jazyk „ Usnu“ a zahihňá se.

Kei si opře hlavu o jeho rameno a odpočívá. Pak se zvedne, oblékne se a přejde do druhého pokoje. Prohlíží si plány. Slyší jak kluci vedle už zeď začli bourat. Podívá se která část má jit první a vezme palici. Na zem si položí 2 igelity a začne zeď rozbíjet. První část jde rychle a skoro hned je dole.Yo sedí zatím rozmrzele na posteli, nemůže spát, jak silné údery to jsou. Bratr i Kei se museli zblaznit když se pustili do stěn. Protáhne se ,oblékne, a jde do koupelny. Kei zatím vedle uklízí nepořádek co udělal. Nachystá si další igelity na větší kusy a připraví se na další část.Spokojeně se usmívá jak to jde rychle,nevšimne si ale že rám co drží dveře je povolený a celou horní částí se u stropu táhne prasklina. Kei se napřáhne , zrovna vyjde Yo, „Ty si ale rychlej“ Kei se zazubí „ Snažím se“ Yo se bezděčně opře o prasklou zeď.Kei udeří a uslyší rupnutí oba zdešeně kouknou nahoru .Yo na poslední chvíli odskočí, Kei zděšeně vykřikne když se celá stěna na něj řítí. Pokusí se v kratkém okamžiku o zoufalý skok na bok,ale nepovede se mu to. Ozve se rána jak dopadne celá stěna na zem. Zvedne se prach a Yo začne kašlat, dřepí na zemi a dusí se. Snaží se pátrat zrakem kde je Kei, ale ten zmizel pod sutinami. Yo se vydrápe na 4 a v prachu ho hledá. Skoro nic nevidí. Pak nahmatá jeho ruku. Vyděšeně vykřikne. To už do pokoje vtrhne Alex a Miko. Najdou Yochiho i Keie. Miko odtáhne Yochiho do ložnice. Ten se všemožně brání a kope kolem sebe, že chce za Keiem. Alex z Keie sundává cihly a sutiny. Konečně je slyšet sten. Alex si oddychne. „Co jste dělali?“ Kei se sýpavě ozve „ Celý to prasklo, já si toho nevšim.“ Alex jednou rukou zatím kontroluje jeho tělo, jestli nemá nic zlomeného. Do druhé bere mobil a volá sanitku. Kei se chce posadit, ale Alex ho zatlačí jemně zpatky. „Ne ne nezvedej se. Nevím jestli nemáš něco zlomenýho, ať to nemáš ještě horší.“ Kei cosi zasípe a pak tiše řekne „Kde je Yo? Není mu nic? Chci ho vidět.“ „Ne, je vedle v pokoji a je mimo.“ Kei se zaposlouchá. Slyší jak vedle řve, rozbíjí věci kolem sebe a nadává Mikovi. „Kdyť z toho udělá kůlničku na dříví! A ne ložnici. Ať mu řekne že je to OK.“ Alex zaváhá, nechce jít od něj pryč. Pak se ale zvedne dojde ke dveřím a nakoukne dovnitř „Yo!! Přestaň to rozbíjet! Je dobrej a sanitka už jede! Sedni si a buď zticha!“ Yo se zarazí a rezignovaně sedne na postel. Alex se vrátí za Keiem, ten už ale nereaguje. Alex se vyděsí, rychle nahmatá tep a oddechne si. Žije, jen upadl do bezvědomí. Za chvíli dojede sanitka a během okamžiku s Keiem odjiždí pryč. Yo sedí stále bez hnutí na posteli a kouká do podlahy. „Je to moje chyba, ja se o to opřel!“ zaječí. Miko mu dá facku až Yo vylítnou slzy z očí. „Blbost, a nemluv tak“ „Ale je, kdybych to neudělal nestalo by se to!“ Alex vejde do pokoje a chvíli na bratra kouká „Stalo by se to tak jako tak. Kei říkal že si toho nevšiml. Kdyby do toho praskl palicí pořádně celý by to spadlo na tebe“ Yo k němu zvedne zrak „Lepší mě než jeho“ „ Neříkej blbosti, ani jednomu se to nemělo stát.“ Yo lehne brečíc na postel a Miko raděj sedí u něj. Alex přejde do pokoje doděla zbývající stěnu a odklizí sutiny, až teď si všimne na zemi malé kaluže krve. Překvapeně zamrká „Sakra“ Rychle veme hadr a celou podlahu již od sutin vytře ,aby to Yo neviděl. Vyděsilo by ho to ještě víc. Vše poklidí a jde do pokoje za kluky. Unaveně se svalí do křesla. Yochi na něj kouká jestli něco řekne,ale Alex mlčí. Náhle zazvoní telefon a všici 3 po něm skočí. Alex je ale rychlejší a veme ho první. Je to děda Keie. Alex mlčí, pak odpoví 2x ano, poděkuje a svalí se zpět do křesla. Miko se po něm dívá a Yo napjatě sedí „Tak co je?“ Alex se nadechne „ Je to dobrý.“ Oba si oddychnou. Yo k němu přiskočí „A co mu je? Je to vážný?“ Drží ho za ramena. Alex ho chytne za ruku a donutí ho sednou si vedle něj. „Má 2 zlomený žebra a otevřenou zlomeninu na ruce,naštěstí té druhé.“ Yo se sesune vedle něj na zem a mlatí rukou do podlahy „Kdybych ho do toho netahal je to jen má chyba.“ Miko k němu přiskočí a zatřese sním „Už přestaň, nemohl to zvás ani jeden vědět!“ Alex kývne, „Díval jsem se na to, ani ja bych si toho nevšiml. Nebylo to vidět. Buď rád že to dopadlo takhle dobře. Nechci být hnusný ale kdyby si tam byl ty zabilo by tě to. Jsi oproti Keiovi slabší, a on to věděl.“ YO sklopí hlavu „Já vím,Kei je silnější jak já. Připadám si kolikrat vedle něj na nic. Nezvládam to co on.“ „Brácho nech toho už , ty máš jiný přednosti.“ „Jo? Jaký? Vše zkazím na co šahnu a málem si zabiju přítele.“ „Yo sklapni už, meleš zase zhovadilosti. Jsi dobrej vtom co umíš a kdyby se nestalo co se stalo mezi váma oba byste se jen sami užírali.“ Yo zasténá „Já chci zaním“ „ můžem až zítra, tak to vydrž.“ Miko kývne „Zůstanem tu na noc stebou.“ „Dobře“ Miko si odběhne pro deku a polštář a nacpou YO mezi sebe. Miko vytáhne lahev a už ji cpe Yo a lije do něj alkohol.Šibalsky se přitom na něj směje. YO začne prskat a Alex se pousměje „Bracha notak snad vydržíš víc.“ Yo ho bouchne do ramene „Zmetku“ Vytrhne lahev Mikovi z ruky a napije se sám. Za chvíli je lahev pryč a Alex skočí pro další 2. Miko se směje a Yo ho mlatí polštařema. Pak vyčerpaně oba lehnou na postel a čekaji na Alexe. Povídají si o všem. Miko mu vykládá jak na sebe Alex vyklopil barvu. A oba se tomu smějí.Alex dojde a pijí dal. Když se o 2 hodiny později Yo probudí Alex vedle něj tvrdě spí a Miko také na druhé straně. Miko má ale jednu ruku kolem jeho pasu pod tričkem,dotýká se jeho kůže a druhou položenou na jeho vnitřní straně stehna, tiskne ho k sobě. Yo nadskočí ,vymaní se z jeho sevření. Nechape proč ho tak drží, co se dělo?? Co mu dovolil? Bolí ho hlava. Zatouží být u Keie. Potichu se obleče a vytratí se z domu.Chytne nejbližší spoj a během 15 minut stojí před nemocnicí a přemýšlí kde by mohl být. Urazovka byla ve 4 patře vlevo, proklouzl dovnitř a po chodbě se dostal až k jeho pokoji. Chvíli před dveřmi stojí a rozmyšlí se jestli jít dál. Nakonec tiše otevře dveře a vejde. Kei spí a je v pokoji sám. Yo si najde vedle něj místo a opatrně se zasouká pod deku za ním. Kei něco zamručí a Yo ztuhne. Kei ho automaticky obejme zdravou rukou. Za okamžik ale strne, pootočil hlavu jeho směrem. Yo rozechvěle zadrží dech. Keiovi oči ve tmě svítí a zachroptí „Sakra co tu děláš?“ Yo pozvedne hlavu a tiše šeptne „ Nemůžu bez ztebe být.“ Kei ho lehce políbí na čelo „Táhne z tebe alkohol co ste dělali?“ Yo zrudne „Nic fákt“ Kei se usměje „Do zítra by si to vydržel ne?“ „Ne, chci být u tebe je to má vina.“ Kei zavrčí „ Není“ Yo teče po tváři slza, Kei ji setře prstem „Ale chci vidět jak tohle vysvětlíš ráno. Během okamžiku zase usne a Yo chvíli po něm. Ráno se skrz pokoj ozve výkřik sestřičky která došla na kontrolu. Kei zamává rukou s úsměvem na tváři. Yo rozespale zamručí „Bože kdo to tu ječí, já chci ještě spát.“ Sestřička k němu dojde když překoná šok a vlepí mu pohlavek. Yo je okamžitě vzhůru. Tulí se ke Keiovi a ukazuje na ni prstem „Keičku trhej je zlá“ Kei se zasměje i přes bolest. Sestřička si odfrkne a odejde. To už je tam Keiův děda. Chvíli na ně kouká. „Yo můžeš mi říct jak si se sem dostal, co tu děláš a viš to že tě hledá bratr?“

Kei se na Yo podívá překvapeně „Ty jsi utekl?“ Yo sklopí oči a pošeptá mu co večer dělali a jak se probudil, a že si nic nepamatuje. Kei se prudce nadechne. Při představě jak ho držel Miko se celý otřese zlostí. Chytne Yo za ramena a dívá se mu do očí. „Fakt si nic nepamatuješ?“ „Promiň, opravdu ne.“ Kei se podívá tak zvláštně na dědu , ten mávne rukou „ No jo už du.“ Sotva se zavřou dveře, Keiova ruka sjede k poklopci Yo. Yo jej plácne přes ruku „Co to dělaš?“ „Nic drž poznám to jestli se něco stalo“ Yo zrudne „Nic nebude.Až budeš zdravej“ Kei si ho prohlíží „Pojď sem“ „Ne“ odsekne Yo. Kei ho chytne zdravou rukou pevně za rameno a zatlačí ho do postele,klekne nad něj a sleduje ho. Yo rudne čím dál víc a víc. „Něco se stalo!“ Yo otočí hlavu na bok.Kei ho chytne za bradu a donutí ho dívat se mu do očí. „Řekni co se stalo!“ Yo zčervená a kouše se do rtu. „Udělal ti něco??“ „Opravdu ne“ Kei si ho prohlíží dál, najednou se zarazí „Yo???“ Yo zrudne a dá si na hlavu polštář. „Tak proto si šel sem.“ Yo zavrtí hlavou. „Nelži vidím to na tobě“ Yo se zastydí. Kei mu sundá z obličeje polštář a jede mu prstem po tváři dolů. „Ty po mě toužíš, proto jsi tu.“ Yo oponuje mává rukama, ale vzdá to. Kei mu vidí do duše proč je tu. Kei ho pohladí znovu „No teď si stejně počkáš.“ Ale dělá pravý opak. Tělem ho tlačí do postele a vášnivě ho začne líbat. Yo se začne chvět a sténá. Hladově si bere jeho rty. Kei zasténá „ Chci tě sakra“ Yo pozvedne hlavu a políbí ho. „Máš pravdu,“ řekne zastřeným hlasem „ Až budeš zdravej tak jo“ Kei zabrble „ To je dlouha doba“ Yo se zahihná „Ja taky musel čekat.“ Kei vztekle zavrčí „Zatracený žebra.“ Yo ho lehce žduchne aby z něj slezl, sedne si vedle a zašeptá „ Odpoledne jdeš domů, mám tu zůstat nebo počkat tam?“ Kei si ho prohlíží „Chvíli tu ještě buď prosím. Je tu hrozná nuda.“ Yo si lehne zpátky k němu „Budu tu než usneš jo?“ Kei se usměje, hlavou mu prolítne divná myšlenka „Ty malej vole, vedle tebe?? Usnout? „ Yo se na něj podívá „ Na co zas myslíš!“ „ Na nic“ zrudne Keia jeho ruka mizí pod trikem Yo. „Keiiii!“ „No?“ pipne provinile Kei. „Dej tu ruku okamžitě pryč a spi“ Kei stáhne ruku z jeho těla a naštvaně zabrble „ když vedle tebe se nedá spát.“ Yo ho plácne „Tak ja pudu ať se vyspíš.“ zvedne se z postele. Kei naštvaně zasténá, Yo se kněmu nakloní, políbí ho na čelo „Vydrž“. Zmizí za dveřmi. Tam na něj čeká Alex. Kei se natáhne po polštáři na kterém ležel Yo a nasaje vůni co na něm zůstala. Během chvíle usne. Yo zatím jede s Alexem domů, vše je již uklizeno. Alex mu donese jídlo a sedí sním v pokoji. Miko je dole. Alex moc nemluví jen si ho prohlíží. Yo dojí a podívá se na bratra „Co je?“ Alex polkne, „Omlouvám se za Mika, je zvyklý spát vedle mě. Asi udělal něco nepatřičného.“ Yo zrudne a mávne rukou. Alex zamrká „Co provedl vůbec?“ Yo se zarazí a pak mu to pošeptá. Alex chvíli sedí zaražený „ Je mi to líto, asi si tě splet semnou.“ „Opravdu? Já se bál že něco bylo“ Alex se na něj překvapeně podívá „To ne, to by si nedovolil.A kdyby jen přece, věděl že by v tu chvíli byl mezi námi konec. Nevím jestli by to riskoval“ Miko vejde do dveří z nenadaní „Nikdy. I když pravdu musím říct. Prvně sem chtěl chodit s Yo,ale když sem viděl jak se věci mají tak sem to vzdal. Pak sem se potkal stebou. Sám si pamatuješ že jsi byl v Evropě náky čas, a ja tě neviděl. Pořád sem Yo říkal jak si rozmazlený a nejsi doma. A najednou ses objevil tu, vrátil si se a já ...“ zarazí se.Alex ho zkoumá pohledem „Co?“ „ Zamiloval se do tebe, stačí? Jediná věc co se stala a to musím říct, včera se Yo po něm lísal, myslel si že sem Kei. A políbíl mě“ Alex ztuhne a zamračí se „ Kterej z vás chce dostat?“ Yo se dotkne prsty rtů a zděšeně ho sleduje. Miko pohodí hlavou „Dělam si srandu.“ Alex sklopí hlavu a zavrčí „Ty si vůl“ Yo se zachvěje a hodí po Mikovi polštář „Ty idiote!“ Miko uhne a směje se „Ale za ten tvůj ksicht to stálo za to.“ Alex se už ale zvedá a vypada hodně naštvaně. Miko si toho všimne a začne couvat „Bože nemate smysl pro humor“ V tu chvíli haže Yo další polštář. Alex zatím vystartuje a rozběhne se k Mikovi. Ten prolítne dveřmi a ječí „ Idioti byla to jen srandá“ Yo sedí na posteli a klepe se. Bál se co provedl sám. Naštěstí nic. Oddychne si. Slyší prásknutí dveřmi Alexova bytu. Zasměje se, pomalu jde ke dveřím a zavře. Usne během chvíle. Po hodině se do bytu proplíží Miko a využije svůj talent. Natře Yo pusu rtěnkou, udělá mu lehce oční stíny, tvařenku a natáhne na něj halenu z krajkami co nosí dívky. Kei se zatím vrátí a baví se s Alexem dole. Yo se probudí a vykřikne když se spatří „Ty idiooteeee“ Kei i Alex zmateně kouknou na schody. Objeví se na nich Miko a utíká dolů. Za okamžik se na schodech objeví Yo, spodnička mu vysí jen na jednom rameni, rtěnku má trošku rozmazanou. Miko se směje na celé kolo, Alex se chytne za hlavu „Bože co zas dělate??“ Miko kroutí hlavou „ nemohl jsem si to nechat ujít“ Yo ho před sebou žene a nevšimne si že je tam už Kei. Miko padne na pohovku a supící Yochi na něj padne a začne ho mlatit polštařema. Kei se chvili na ně dívá, pak chytne Yochimu ruku když se rozpřahuje a stáhne ho k sobě „No co toje tohle to? Ským ses mi tu válel!“ Yo strne a pomalu se na něj otačí, jestli se mu to nezdá, když zjistí že ne, zvedne v obraně ruce „TO ten idiot.“ Miko se pod ním směje. Kei ho drží za ruku a táhne ho za sebou nahoru. Strčí ho dveřmi dovnitř ,zavře a hned ho přitiskne na zeď. Okamžitě ho začne líbat, zdravou rukou zatím začne stahovat ramínko dolů. „Copak sis to pořídil?“ zasténá. Yo zrudne „ To to pako Miko já ne, já spal“ Kei se usměje „Ale vypadaš sexy.“ „Jo a ty jsi furt nemocnej takže zpatečka.“ Kei vzdychne „Aspoň trošku?“ Yo se usměje „Ne ne.“ Kei zasténá „Prosím“ „Ne převlíct a spat.“ začne ho u toho píchat prstem du hrudi směrem k posteli. Kei sklopí hlavu a couvá „ nevím kdo z nas dvou by se měl převlíct.“ Yo se zarazí, vytáhne si ramínko zpátky „první ty.“ dotlačí ho k posteli a začne ho zeslíkat. Kei se pod jeho dotyky chvěje. Yo mu opatrně sundá triko a zkoumá obvaz pod ním. Donese pak volné triko bez rukávů. Opatrně mu do něj pomůže. Pak se skloní a začne mu pomáhat z kalhot. Kei se tak tak drží a ruce má sevřené v pěst. Yo když vidí co to sním děla pozvedne hlavu „Keii??“ Kei zachroptí „ prostě tě chci, chybíš mi.“ „Až budeš zdravej“ odpoví nelibě Yo. Kei zasténá a zavrávorá . Yo ho okamžitě chytí a drží, divá se mu do obličeje. Ale Kei má zavřené oči, sýpavě dýchá. Yo sevření povolí „Promiň bál jsem se že spadneš.“ Kei něco šeptne a Yo mu nerozumí „ Co?“ Kei udělá krok zpět a sedne na postel. Yo si klekne před něj „ Stiskl sem moc viď?“ Kei jen kývne hlavou. Yo mu obejme nohy „ Promiň,ale takhle to fakt nepude. Prostě počkáš až budeš zdravej.“ Kei ho pohladí po vlasech „Máš pravdu i mě promiň, jen naberu dech.“ sedí na posteli a oddechuje. Pak se znovu postaví aby Yo natáhl kalhoty co mu nachystal. Pak si opatrně lehne do postele a odpočívá. Yo se položí vedle něj a sleduje ho z boku. Vytrysknou mu slzy, a kousne se do rtů, aby to kei neviděl otočí hlavu na druhou stranu. Kei to ale cítí. Natočí si ho zdravou rukou k sobě. „Copak je? Proč brečíš?“ Yo se zachvěje a mezi vzlyky řekne „Je to má chyba a neříkej že ne, stalo se to protože sem tě do toho natáhl.“

Žádné komentáře
 
"Texty a obrázky z tohoto webu nekopírovat bez svolení vlastníků."