Gecumei

Od Kurama-senpai

Dračí jezdci 9

Ztracená jeskyně
Sayuri odběhla za Hirem a sdělila mu co se stalo. Ten jen zakroutil hlavou
a objal ji. Začínalo pro ně pěkně těžké období. Vydali se za Hitomi a Ryem.
Sedli si společně k jednomu stolu a živě si o tom povídali. Po chvili k nim
přišla i Yumi a Suki,snažili se domluvit na spoustě věcí,
ale nemohli najit společnou řeč.Yumi byla doteď klidná ale trpělivost ji
došla. Bouchla pěstí do stolu a všichni najednou ztichli.Yumi se jim
podívala do tváří. Byly to opravdu ještě moc mladí lidé a měli dělat něco
jiného než bojovat, ale v tuhle chvili se nedalo nic dělat. Yumi vytáhla mapu
 a hodila ji na stůl.
“Vidíte tuhle mapu? Podívej te se na ni pořádně. Ta
oblast co je označena je pro nás důležitá. Musíme v ní najit jeskyni Vlků.
Je tam pár bojovníků, kteří by nám mohli pomoci. Pudu já. Kdo se chce ještě
 přidat?“
Všichni se na sebe podívali a kývli na ni že jdou všichni. Yumi
se usmála a dala mapu Hitomi. Ona se jediná z nich uměla číst a v mapách se
vyznala perfektně. Ne že by to Yumi neuměla, ale chtěla, aby se to Hitomi
naučila ještě lépe. Ryo dostal na starost koně a jejich opatrovaní. Suki
zbraně a veškeré vybavení a Sayuri si vzala na starost potraviny. Hiro
dostal za úkol postarat se o věci na spaní a oblečení a Yumi si vzala na
starost ostatní věci a plán akce. Všichni tedy vyrazili po svých úkolech.
Yumi odeběhla sbalit si věci a dala je do brašny kterou odnesla do stáje.
 
Zbraně si vzala svoje a navíc vytáhla zvláštně udělanou dýku. Tu si
upevnila pod suknici aby nebyla vidět. S úsměvem na rtech opustila svůj
 pokoj a za chůze si upevnila zbraně tam kam patří. Rázným krokem došla k
 pokoji dědy a rozloučila se sním. Došla k pokoji Sukiho, který ještě nebyl sbalen,
vešla tedy dovnitř a přišla k němu. Chytila ho za  ramena a prudce ho
otočila k sobě. V jeho tváři bylo vidět překvapení. Zatlačila ho ke zdi, 
prudce ho políbila  a drsně ho kousla do ramene. Z ranek mu začala téct
krev. Yumi mu krev olízla jazykem a nastavila mu svoje rameno. Suki chvíli
nechápal co po něm chce ale poté pochopil .Chytil ji za ruku as tvrdým
úderem ji přirazil ke zdi ,vášnivě ji políbil a hrubě se ji zakousl také
do ramene. Ránu ji zrovna olízal. Jazykem přejel svoje rty a políbil ji znovu.
Dostal na ni chuť a nechápal, jaký má tohle význam. Její rameno přestalo
krvácet a Yumi se olízla. Protože to Suki nečekal, stačil jeden chvat a
ležel na posteli. Díval se na ni s nechápavým výrazem ve tváři. Začal proti
ní bojovat a bránit se. Zvedl se a chytil ji za vlasy a odhodil ji na postel
 a nečekal na další utok skočil po ní a přidžel ji dýku u krku. Nechápal
proč se tak chová. Yumi svítili oči, potřebovala vědět jak umí bojovat v
trochu drsnějším zápase. Dýka na krku ji nezastavila. Udeřila ho silou do
tváře a odkopla ho od sebe. Postavila se a zaujala bojové postavení. Suki
na ni pořád vyděšeně koukal. Takhle jí neznal, byla to vůbec ona? Nechtěl ji
ublížit ale bránit se musel. Vstal také a připravil se. Byl odhodlán zvítězit.
Čekal jak začne ale nic se nedělo. Polevil v opatrnosti a v tu chvíli ho
udeřila hranou ruky a srazila ho na zem. Suki klečel na zemi a lapal po
dechu. Jeho pohled se změnil, začal ji nenávidět a nevěděl proč. Vyrazil znovu
do útoku a srazil ji, vzal dýku a zabodl ji do jejího stehna. Yumi zalapala
po dechu. Zlepšil se,  to bylo dobře. Chytila ho za ruku a skroutila mu ji za
 záda. Pošeptala mu do ucha:
“Lásko, děláš mi radost moc si se zlepšil. Myslím,
že jsi připraven stát se mým plnohodnotným partnerem.“
Suki se zarazil. Miloval ji pořád. Co to bylo za stav co cítil, nikdy by ji nedokázal
nenávidět. To nemohl, jeho srdce i duše byla plná jí. Otočil na ni hlavu a
díval se ji do očí. Byly opět tak krásné a hluboké, takové jak je miloval.
Co se to stalo? Yumi se na něj usmála a ukázala mu krev na svých rtech.
Viděl, že má rty natřené světle modrou tekutinou. Setřela si ji rukou a
políbila ho znovu na rty. Suki se přetočil a objal ji a přimáčkl k sobě.
Políbil ji také. Yumi se trošku oddálila:
“Musela jsem to udělat. Ukázal si mi, že dokážeš bojovat proti komukoliv. Ještě udělám jednu věc a
 poprosím tě, aby si to udělal také.“
Suki na ni kývl.Yumi vzala dýku, co měla pod suknicí, a teprv teď bylo vidět jakou má čepel. Byla esovitá 
 a stříbrná. V místě, kde ho kousla, udělala malý řez a spojila otisk zubů a
udělala z nich ornament. Vysypala ránu práškem aby se rána rychle zacelila
. Nní se k němu otočila zády ona a čekala na něj. Suki vzal její dýku a
udělal ji stejný ornament na rameni také. Yumi se k němu otočila obličejem a
 políbila ho:
“Nyní patříme k sobě. Teď když dojdeme do Vlčí jeskyně nebude
 nikdo mezi námi stát. Bude to nejbezpečnější pro nás oba.“
Suki na ni kývl a objal ji:
“Pak mi vysvětlíš pořádně proč to vše.“
Sbalil rychle svoje věci a společně spolu vyrazili ke koním. Museli co nejrychleji vyrazit. Neměli
času nazbyt.

Ostatní už na ně čekali u koní. Měli zbaleno a zbraně připraveny.
Hitomi měla připravenou mapu a ukazovala v rychlosti Yumi kudy pojedou. Ta
 přikývla, odběhla ke svému koni a nasedla na něj. Po chvíli všichni
vyjížděli z vrat akademie směrem k Vlčím jeskyním, aby našli bojovníky,
kteří jim měli pomoci. Suki a ostatní se drželi za Hitomi a Yumi. Po asi
pětihodinové jízdě dorazili k malému městu. Tam  se ubytovali, rozešli se
po obchodech a nakoupili potřebné věci co ještě neměli. Yumi si odskočila
do zbrojárny a nechala sobě i ostatním nabrousit zbraně, pak odvedla koně do
kovárny aby jim kovář zkonroloval kopyta a dal jim podkovy na hodně těžký
teren. Poté koně odvedla do stájnice a odstrojila je. Zašla ještě do
kožešnictví pro kožešiny na sedla a na pláště. Došla zpět do putyky unavená
a předala věci Sayuri aby je odnesla na pokoj. Sedla si k ostatním ke stolu
 a objednala medovinu. Chvíli ještě debatovali a pak se rozešli do svých
pokojů. Hitomi šla na pokoj s Ryem, Sayuri s Hirem a Yumi se Sukim. Popřáli
si dobrou noc a ztratili se ve svých pokojích. Suki si sedl na postel a
 hleděl na Yumi jak přehrabuje kožešiny, které leželi na posteli. Po chvíli
mu to nedalo a přisunul se k ní a začal ji hladit. Chvíli protestovala ale
 pak se poddala, dívala semu do očí a pohladila ho po tváři. Suki se pod
jejím dotykem zachvěl a políbil ji na ústa. Lehce ji zatlačil do postele,
 začal ji líbat po tvářích. Postupoval pomalu dolů, přes krk, klíční kosti
 na nňdra, a dolů níž a níž. Dotkl se jejího rozkroku a citíl jak se zachvěla.
Přestal tedy a začal od začatku, od rtů, zase pomalu níž a níž. Celá se pod ním
 chvěla a sténala. Suki ji dráždil více a více a vždy na chvili přestal,
znovu započal. Cítíl to, jak ji dokáže ovládat i pouhým dotykem ruky. Yumi
lapala po dechu už to nemohla vydržet. Začala ho velmi vášnivě líbat a on
se začal také chvět touhou. Sundal zní oblečení a ze sebe také. Lehl si na
 bok a jemně ji laskal a hladil. Nespěchal, chtěl aby si to užila. Yumi ho
začala hladit po zádech. Suki se zachvěl a něžně na ni nalehl. Začal ji
roztahovat nohy od sebe, pomalu začal do ní vstupovat, když byl v půlce
 zastavil a čekal. Viděl, jak se Yumi rozšířili oči. Chvíli tak zůstal a pak
 kousek po kousku a velmi opatrně postupoval dále. Když byl na konci opět
přestal a oddychoval. Chvíli tak leželi a nehýbali se. Suki se začal v ní
znovu pohybovat a velmi něžně a pomalu. Postupně začal zrychlovat, bylo to
tak intenzivní, že se nemohl ovládat. Miloval se sní velice divoce a Yumi mu
 do krve poškrabala záda. Během chvíle dospělil oba k orgasmu a to tak
intenzivnímu, že zůstali oba vyčerpaně ležet. Během chvíle usnuli zamotaní
v sobě i s kožešinami.
...............................................................................................................
Hitomi seděla na zemi a pozorovala mapu aby se naučila potřebné cesty.
Ryo se  šel vykoupat a poté se vrátil zpět.
Hitomi ještě pořád seděla na zemi a studovala mapy. Moc se mu to nelíbilo, chtěl
 něco jiného ale nemohl ji nutit .Sedl si na chvili k ní. Jenže Hitomi se
nečekaně vymrštila a skočila po něm. Začala ho líbat a sundavat z něj
ručník. Ryo na ni nechapavě koukal ale hned začal na její dotyky reagovat.
 Během vteřiny byl vzrušený a to už nevydržel, nemohl se ovládnout a než se
Hitomi nadála, ležel na ní, vykasal ji suknici, rychle do ní vstoupil,
laskal ji a libal na rty. Hitomi se chvěla. Během chvíle byly oba na vrcholu a
vyčerpaní.
...............................................................................................................
Zbývajíci pár zalehl a šel spát. Zalechly totiž vzdechy z vedlejších
pokojů a styděli se.
..............................................................................................................
Ráno byli nečekaně všichni připraveni na cestu. Vydali se po úzké cestě do
hor, tak jak je navigovala Hitomi. Ostatní jeli za ní ale kdykoli připraveni bojo-
vat. Na to nemuseli čekat dlouho. Z keřů vyskákali muži a strhli Hitomi na zem.
Přidrželi jí meče na krku a donutili tak ostatni sesednout. Yumi ani ostatní se ale
nenechali zastrašit .Suki chytil Yumi kolem pasu a v pravou chvíli ji roztočil
proti mužům. Yumi stihla vytáhnout svoji dýku ze schované kapsy na noze.
Hiro a Ryo se na sebe podívali a pár bojovniků drželi v šachu luky a kuší.
Sayuri chvíli stála a nehýbala se ale pak využila toho, co se naučila od Yumi. Přiskočila k pár dalším a dvojtou čepelí je držela v šachu.
Muži ani nestihli zareagovat na obranu. Jeden stále držel meč u krku Hitomi, ale
ta se odrazila na pravé ruce a vykopla nohou vzhůru a zasahla lupiče do obličeje
. Ten pustil zbraň a držel se za nos. Hitomi se postavila a svoji zbraň přiložila k jeho
krku.
"To si nečekal že jo."
 A obrátila se na ostatní jestli jsou v pořádku.
Ti se na ni usmáli a tak Yumi pobrala zbraně útočníkům a naházela je na hromadu,
otočila se k nim a řekla:
" Nevím o co vám jde ani kdo vás na nás poslal ale odejděte nebo vás zabijeme."
Šéf utočníků se otočil na své muže  a dal jim přikaz ať se stáhnou. Zatím sám čekal na místě. Sundal si masku z obličeje
a bylo vidět, že je to pěkny muž.
"Nikdo nás neposlal, sme obyčejní zloději."
Pokynul svým mužum ať se vytratí a najednou všichni zmizeli v lese jako by
tam nikdy nestáli. Otočil se zpět ke skupince.
"Nebudu se omlouvat, tohle je naše uzemí a my tu vládneme."
Nasadil si zpět masku a zmizel stejně jako ostatní.
Yumi stála na místě a nechapavě koukala co se vlastně stalo. Ten muž ji nešel z hlavy.
Najednou se zlesa ozvalo:
"Jmenuji se Kano." a velice sakrastický smích.
Yumi  tušila, že se s ním ještě někdy setkají. Ostatní posedali zatím po zemi a všichni
se shromaždili u Hitomi, která se ještě chvěla. Sayuri si vzala na starosti koně a pochytala
je. Skontrolovala, jestli nemají nějaká zraněni. Byli všichni vyčerpaní a jelikož se blížil
večer, tak se utábořili, rozdělali oheň a upekly si maso. Za
rozvtžení hlídek šli spat.

Druhý den ráno se znovu vydali na cestu. Tentokrát ale s Hitomi jel vepředu Ryo a za nimi hned Yumi a
Suki a jako poslední jela Sayuri a Hiro. Cesta nahoru mezi skalami byla úzká a podle
Yumi nevhodná pro cestu, protože ze strání by se dalo na ně zaútočit a neměli by šanci.
Ale při představě, že by museli celé hory objíždět schůdnější cestou,  raději souhlasila
a vydali se touto roklinou.
Suki se pořád rozhlížel, zdálo se mu ,že je někdo pozoruje. Chtěl na to upozornit ostatní
ale pak si řekl, že je to možná jen jeho pocit a, že by zbytečně dělal rozruch.
Sem tam se podíval směrem odkud cítíl pohyb, ale po chvíli ho přestal úplně vnímat.
Yumi si všimla, že je Suki rozrušený, přitáhla svého koně a srovnala sním krok.
"Co se děje?"
Suki se ji lekl a na koni nadskočil:
" Nic jen sem měl takový divný pocit, ale
už je to v pořádku."
 Yumi se rozhlédla po vršku skal a nic neviděla.
" To je dobrý, taky sem jednu chvíli měla pocit, že nás někdo sleduje. Jsou to ti zloději, celou cestu jdou
za námi. Ale před ostatními bud prosím tíše.Nechci je rozrušovat."
Suki nepatrně kývl a popustil koni uzdu aby srovnal krok s ostatními.
..................................................................................................................................

Kanovi tahle skupinka nedala spát. Celou noc seděl u ohně a přemýšlel nad nimi. Nechápal
co dělají v tak zapadlé časti hor kam moc lidé nechodí. Až pozdě v noci ulehl se smíšenými
pocity. Ráno pokynul dvěma mužům a vydal se za skupinou, kterou včera přepadli.
Sledovali  je z dálky, projížděli zrovna průsmykem a proto vyjeli na koních nahoru a pozorovali
je z vrchu. Skupinka mu připadala nesourodá věkově. Nejstarší typoval tu červenovlasou. I když
na to nevypadala, měla nejvíc zkušeností.
Zbytek skupiny mu připadal jako nováčci, i když se v boji teď zachovali dobře a i trošku zkušeně.
Nejvíc mu ale dělal starosti blonďák s dlouhými vlasy. Vypadal, že jen tak neudrží své emoce 
proto v boji bude snadným terčem pro něj. Nechal své dva muže aby opatrně jeli souběžně s nimi
a zatím popojel hodně do předu a nachystal menší past. Chtěl vidět,  jak zareagují.
Upravil trošku přistup ke kamenům a nachystal to tak, že stačilo jen žduchnout a zřítili by se dolů.
Sedl si na zem za kameny a čekal. Z nudy začal přežvykovat steblo trávy.
Náhle spatřil, že se bliží, nachystal se a ve správný moment odkopl klacek, kterými kameny podepřel. pak už se jen díval, jak kameny padají na nic netušící skupinku. Bylo vidět jejich vyděšené tváře když zjistili, co se děje, a úplně ho zarazilo jak braní své koně a snaží se je dostat pryč. Tohle nečekal.
..........................................................................................................................................
 
Yumi si všimla kamenů jako první. Byla to pěkná lavina. Vykřikla po ostatních. Koně se zděšeně začali spínat a snažili se jezdce shodit dolů. Hitomi spadla, ale hned se postavila na nohy a pleskla svého koně po zadku aby zmizel z místa nehody. Utíkala celou dobu vedle něj a usměrnovala ho aby kameny nešli přímo na něj (dostala dost neposedného a mladého hřebce).
Sayuri a Hiro se odcválali směrem k východu ale kameny je chytili z boku. Hirův kůň byl sražen. Nic se mu  nestalo ale zůstal pod ním samotný Hiro a nemohl z pod něj ven. Sayuri už byla skoro venku z rokliny když si toho všimla. Chtěla se vrátit zpět, ale Yumi a Suki, kteří bojovali se svými koňmi,  íi zarazili. Vyrazili směrem k němu a společnymi silami koně z Hira zvedly. Suki si ho vzal k sobě na svého koně. Posadil ho přimo před sebe. Hitomi zatím dobíhala i se svým koněm k Sayuri a Suki s Yumi dorazili chvíli po nich. Ryo se chvíli motal vzadu, ale na poslední chvíli také unikl všem kamenům a ani jemu, ani jeho koni, se nic nestalo. Opatrně je dojel, sesedl z koně a začal s společně s Hitomi obíhat a kontrolovat ostatní zvířata.
Sauyri a Suki ošetřovali Hira.Yumi chvíli koukala odkud se to vše sesypalo. Uviděla na levé straně pohyb a černý plášt. Bez rozmyslu pobídla svého koně, vyrazila po příkrem svahu nahoru a začala mladíka v plášti honit. Byl to dobrý jezdec to ano, ale ona jej po chvili dohnala a srazila z koně přitom společně spadli na zem. Otočila ho prudce k sobě a spatřila že je to vůdce lupičů Kano. Vrazila mu pravačkou pořádnou ránu do obličeje až ji zabolely klouby. Kano se pořád usmíval a nehnul brvou, jen si mnul bradu:
"Copak něco se stalo?"
Yumi se na něj opovrženihodně podívala :
" Se ještě ptej, za tohle zaplatíš!"
A udeřila ho hranou ruky do obličeje znovu. Kano ji ale ruku chytil, přitáh k sobě, přetočil ji a zkroutil ji ruku na zádech.
"Ještě jednou a přestanu bejt jemný."
Yumi aspoň trošku pootočila hlavu aby na něj trošku viděla. 
"A to si jako do teď byl, jo?!"
Kopla ho nohou do holeně. Kano ji pustil a trošku zacouval.
"Jo byl!"
Jelikož přichazeli dva muži, co si vzal sebou, nemohl to jen tak nechat být. Chytil Yumi za vlasy a mrskl sní o zem.
"Tohle si nedovoluj!"
 Yumi zalapala po dechu, nečekala, že tohle udělá. Chtěla se zvednout ale Kano ji přišlápl nohou na krk a začal ji dusit. Muži se smíchem posedali na kamení a pozorovali jak jejich šéf davá té holce co proto. Kano ji chvíli pozoroval jak se braní a snaží uvolnit. Její pohyby začali byt čím dál malátnější. Ještě chvíli ji tak držel a když viděl, že její snaha polevila, že se přestala hýbat, tak nohu uvolnil. Sedl si kousek od ní a čekal až se probere.
Yumi začalo černat před očima. Během márného snažení ji dochazel vzduch. Po chvíli prostě omdlela. Pak stisk povolil a Yumi se začinala probírat.Pálily ji plíce a bolelo ji celé tělo. Viděla rozmazaně.
Kano ji chvíli pozoroval a pak přikazal mužům, aby ji svázali. Yumi se nemohla bránit. Naložili ji na koně a vzali i jejího .Toho si vzal na starost Kano, přivázal ho ke svému a vyrazili do jejich jeskyní. Tam zní snad Kano dokáže dostat, proč jsou tady. Vydali se urychleně pryč a potichu tak, že si zbyvající členové ani nevšimli že Yumi unesli.
Žádné komentáře
 
"Texty a obrázky z tohoto webu nekopírovat bez svolení vlastníků."