Gecumei

Od Kurama-senpai

Yu Yu hakusho Temná Magie 3

Kurama, Hiei, Yusuke, Kubawara, Shinji a ostatní sedí v domě kde bydlí a oslavují. Hiei sice Shinjiho nerad vidí, když si jen vzpomene jak se postavil mezi něj a Kuramu zacloumá sním zlost. Ale také ví že Kurama miluje jen jeho a tak zůstává klidným. I když sem tam hodí na Shinjiho nevraživý pohled s větou v očích : „ Nic nezkoušej Kurama je můj.“

Shinji vždy při tomhle pohledu protáhne obličej a odpoví mu přes stůl pohledem : „ Neboj , mám jiný zájmy.“ Hiei se zaksichtí : „ Jen aby...“

To už do něj šťouchne Kurama loktem co dělá? Ten se lekne, málem vylije čaj a sušenku která mu spadne začne lovit pod stolem. Kurama se usmívá, copak to sním jen je?

Shinji chce vytočit Hieie tak dělá jakože nic a pak několikrát na Kuramu mrkne a pošle letmý polibek do vzduchu. Hiei, který ulovil sušenku se posadí zpět a když uvidí co dělá vstane a začne se přes stůl naštvaně natahovat, že jej uškrtí. Kurama ho chytne rukou za pas a pevně ho drží. Hiei chvíli plácá na prázdno do vzduchu a těsně kolem Shinjiho obličeje prolitne kop Hieie. Tak silně kopne až mu bota vyletí z nohy a málem trefí Kubawaru. Ten naštěstí uhne. Kurama Hieie usadí do sedačky. „ Co blbneš?“ „ Ty jsi neviděl co dělá?“ Zlostně odpoví Hiei, překřiží ruce na prsou a naštvaně Shinjiho sleduje. „ Já se dívám na tebe, nesleduju co dělá.“ zubí se na něj Kurama. Hiei se nafoukne : „ Já ho sleduju pořád, posílá ti tu přes stůl pusy.“ „ Cože?“ Kurama se podívá na Shinjiho a ten se sklopeným zrakem hovoří s Yusukem. „ Kdyť je vklidu.“ „ No teď jo.“vydechne naštavaný Hiei. Kurama ho drží dál kolem pasu a tiskne ho k sobě. „ Mě zajímáš jen ty a nevrť se, nebo mizíme nahoru.“ Hiei zrudne : „ No jo.“

Baví se zas všichni dál, když si Hiei všimne že to dělá Shinji zas. To už po něm letí druhá bota. Hiei klečí na stole, snaží se na něj dostat a ječí : „ Já tě zabiju, ještě jednou to uděláš a jdu si pro tebe!!!!“ Kurama ho ale pevně drží za pásek, takže veškeré Hieiovi útoky končí pár centimetrů od Shinjiho obličeje. Všichni se diví co sním je. Jen Kurama ví, tak ho raději drží. Shinji se směje a říká že si z něj jen dělal srandu. Hiei ale zlostí chytá skleničku co se mu jakoby náhodou objeví po ruce a haže ji směrem k němu. Shinji uhne hlavou a spadne ze židle. Kurama raděj přitáhne Hieie k sobě, všem se omluví. Hieie držíce za pás si přehodí přes rameno a odchází sním nahoru. Hiei ukazuje na Shinjiho prst jasně vztyčený a řve na něj : „ Zabiju těěěěě!!“ Shinji na něj vyplázne jazyk. „ To určitě.“ Hiei sebou mrská na Kuramově rameni a haže po něm vražedné pohledy. Kurama se sním zastaví na schodišti v mezi patře, kam není vidět z obýváku. Pustí ho dolů na zem a pevně ho drží. Dívá se na něj hladovým pohledem. Hiei stále haže pohledy dolů, přestože je již nikdo nevidí. Kurama trošku naštvaný jeho chováním mu vrazí koleno mezi jeho a odtáhne mu nohy od sebe. Hiei vyjekne a dívá se na něj. Pak znovu do chodbičky a tiše prohodí : „ Já ho fakt zabiju.“ Kurama se usměje : „ Nezabiješ, máš dost práce semnou.“ Hiei zrudne a až teď si uvědomí co Kurama dělá. „ Nech toho , přestaň!“ Kurama ale nedbá na jeho slova a ruce mu mizí pod jeho tričkem, kolenem oddálí jeho od sebe více a hladově ho líbá na krku. Hiei neví co dřív jestli se zlobit nad Shinjim, nebo s láskou brát co je mu nabízeno. Chvíli kmitá pohledy dolů a na Kuramu.Pak hodí jasný znak rukou dolů směrem k obýváku . To už ho Kurama za ni chytá : „ Ale dost už.“ A přitáhne ho k sobě. Hiei se mu oddá , pak tiše zabrble :“ neměl si začínat.“ Kurama ho tiše líbá a hladí až jen Hiei malátně stojí a nevěnuje se ničemu krom něj. Kurama přestane a oddechuje. Hiei stojí o něj opřen , ruce na jeho prsou, červeň ve tvářích, pootevřené rty a s nakloněnou hlavou sleduje Kuramu. Ten se zhluboka nadechne : „ Už si se uklidnil?“ a lehce mu přejede prsty po rtech. Hiei jen tiše přikývne. Kurama ho chytne do náruče a nese ho do jejich pokoje a opírá se u toho o zeď. , Hiei se na něj zamilovaně dívá a malátně mu leží v naruči s hlavou opřenou o jeho rameno. Vstoupí do pokoje a než Hiei zaregistruje jak, má tričko dole a Kurama nad ním klečí v posteli. Hiei se na něj dívá a sleduje tu jeho záplavu rudých vlasů, pronikavé zelené oči, pootevřené rty lačnící po polibku , chvějící se tělo touhou. Hiei trochu zrudne. Vypadá jak divoká šelma na lovu, která je spokojená stím že svou kořist dostala a teď si ji řádně vychutná. Kurama ho chvíli nechá a pak tiše promluví : „ Hiei nevím už co stebou.“ Hiei se zarazí : „ Co jsem provedl?“ „ Ty mi prostě nevěříš.“ zklamaně odpoví Kurama. Hiei špitne : „ Věřím.“ „ No tam dole to nevypadalo, co si tam dole vyváděl.“ Hiei zrudne vzteky : „Ale tak ty si to snad neviděl co dělal??“ Kurama ho chytne za ruku a přitáhne ho k sobě ,stáhne si triko a položí mu jeho ruku na místo kde má srdce. „ Já ho nesleduju, nezajímá mě. Cítíš mé srdce? Tak to patří tobě, nikomu jinému.“ Pichne ho prstem do jeho hrudi :“ Mě zajímáš jen ty!“ Hiei zrudne a sedne si obkročmo na něj, položí mu hlavu na jeho holý hrudník , ruce mu dá kolem krku a obejme ho : „ Promiň.“ Kurama sedí dál na posteli, Nohu se sádrou má nataženou a druhou skrčenou. Pevně Hiei obejme : „ Nevím jak ti to už dokázat. Tvá žarlivost je někdy přišerná. Neříkám že bych nejančil taky,ale rozhodně ne takhle.“ Silně ho u toho tiskne k sobě. „ Prostě mi věř.“ Hiei sklopí hlavu a tiše kývne. „ Hiei... To je vše?!“ Hiei zvedne hlavu a dívá se mu do očí. Kurama chvíli počká a pak se na něj žádostivě a lačně podívá. Hiei ztuhne a polkne. Kurama ze sebe tiše vypraví :“ Když v mým pohledu neuvidiš tohle, pak se něco děje:“ Hiei bezeslov kývne. Kurama ho chytne za vlasy stáhne mu hlavu jemně dozadu a divoce ho políbí. Hiei lačne bere jeho rty útokem. Pak se zarazí a zatlačí Kuramu opatrně do postele. Jeho oči žádostivě svítí. „Věřím ti a budu. Teď ale odpočívej.“ Lehne si zatím na něj a spokojeně se uvelebí na jeho rameni. Zavře oči a začíná usínat. Kurama chvíli překvapeně leží, neví co si počít. Tenhle démon si sním dělá co chce. Stačí pohled, slovo, dotyk. A není schopný ničeho, jen myslet na něj. Rozzáří se mu oči, proto ho tolik miluje. I za to že ho dokáže takhle lehce rozhodit a pak si vesele usne a nechá ho prát se s pocity. Hiei se zavrtí : „ Já nespím.“ Kurama překvapeně zasténá, jaktože je tohle možné. Chytne ho silně a přitiskne ho k sobě ještě víc. „ Já vím.“ Hiei ho chytne kolem pasu, položí mu hlavu na ruku a začne opravdu už usínat.

Žádné komentáře
 
"Texty a obrázky z tohoto webu nekopírovat bez svolení vlastníků."