Gecumei

Od Kurama-senpai

YY hakusho Společná noc

Po noční oslavě se probouzí Yusuke v posteli vedle Keiko, protáhne se lenošně a obejme ji. Keiko se k němu přitulí a zívne: "Kde jsou kluci?"  Yusuke se rozhlédne po pokoji a na zemi uvidí trčet za křeslem Kubawarovu ruku.
"No mám pocit že Kubawara se váli s Yukinou tamhle",  kouká dál," ale Kuramu a Hieie nevidím.
Keiko otevře oči: "Třeba Hiei spí na stromě venku a nebo na balkoně?"
Yusuke na sebe natáhne župan:" asi jo,půjdu do koupelny a pak se po nich podívame." Opatrně překročí rozvaleného Kubawaru a jen zakroutí hlavou. "By mě zajimalo co tu ti dva dělali?"
Keiko se uchychtne a zachumle se do peřiny.
Yusuke při cestě kouká do kuchyně a chodby, jestli kluci nespí tam, ale ne. Otevře tedy dveře do koupelny a zamče: "Teda kde ti dva jsou , včera se smály a nešlo je zastavit, alkoholu padlo hodně, doufám že jim nic není", svlékne župan a otočí se k  závěsu od vany, odrhne ho a zděsí se. Ozve se rána a překvapený Hiei vykoukne z vany a kouká na zem :"Hej co tam děláš? Yusuke v koutě kouká vyjeveně:"  To se ptáš mě?  Co tam děláte vy dva a na..." nedořekne. Hiei se otočí dolů a kouká na Kuramu:" Co tu děláš a proč mě držíš za pas a proč si nahý? "civí na jeho tělo. Kurama se protáhne a rudý si prohlíží Hieie..:"To mi řekni že si nic nepamatuješ?" Hiei chvíli přemýšlí a pak zrudne:"snad né?."  Yusuke se připlazí k vaně:  "hoši teda vy dva a spolu?"
Hiei ho odžduchne sbalí jeho župan, který na něm visí a tahá ho po zemi.  "já ne , ja si nic nepamatuju " a rudne ještě víc. Kurama se zvedne a vyleze ven,: " to ten alkohol, já vám říkal že to nesneseme"   otočí kličem a vyjde ven tak jak je. Yusuke za ním kouká a kroutí hlavou. Hiei celý rudý si přitáhne k obličeji župan aby nebylo vidět jak se červená a pozoruje odcházející ho Kuramu a jeho tělo a koktavě z něj vypadne: "Říkám že si nic nepamatuju" a mizí v chodbě. Yusuke se vykoupe a přemýšlí nad těmi dvěma. Viděl večer že se spolu nadmíru baví, ale tohle nepředpokládal. Oni dva a spolu?  Nemožné nebo že by ano? Přemýšlí nad úryvky večera a vybavuje se mu, že Hiei dal Kuramovi pusu na tvář. Pak Kurama odešel a Hiei se po chvíli vytratil také. Otřásl se a raděj nepřemýšlel dál.
Hiei zatím zapadl do pokoje ke Koenmovi a snažil se ho probudit. "Koenmo stávej prosím potřebuju stebou mluvit?"
Koenma se chvíli vrtěl ale pak otevřel jedno oko "co je? a proč máš na sobě Yusukeho župan?"
Hiei znovu zrudne a mávne rukou: " to je jedno,potřebuju se tě na něco zeptat?"
Koenma se posadí a promne si oči: " tak co potřebuješ?"
Hiei se chvíli ostýchá a pak začne: " mám problém,  nevím co stím dělat? Neznám jak to totiž funguje?"
Koenma na něj kouká :" ale co?"
Po další pauze mu Hiei vysvětlí co si pamatuje a Koenma ho jen pozoruje a kroutí hlavou a zeptá se : " máš ho rád? zaleží ti naněm?" Hiei chvíli mlčí a pak jen kývne hlavou. Koenma mu vysvětlí jak to funguje v lidském světe a na Hieioho tváři se objeví úsměv:" a ja myslel že je to slabost mít někoho rád". Odběhne do pokoje, Kurama je již oblečen a sedí na židli s Keiko. Chvíli na něj kouká a hltá ho pohledem. Ten jeho pohled vycítí a zvedne k němu svoje zelené oči. "Tak co ,už je ti líp?"  Hiei jen kývne hlavou a odběhne do chodby kde najde svůj plášt a oblečení. Vlítne do koupelny, kde už vylézá Yusuke z vany a hodí mu tam župan:" Díky" a zmizne. Yusuke chvíli překvapeně kouká na kývajicí se dveře a jen prohodí : " jasně není zač".
Keiko zatím zmizne udělat snídani a Kurama v obývaku zůstava sám,stojí u okna pozoruje padající sníh. Hiei k němu přistoupí, stoupne si po jeho levé straně a v tichosti se dívá sním. Kurama mu položí ruku na rameno a čeká. Hiei neprotestuje, jen se o něj jemně opře.
Yusuke zatím vstoupí do obývaku a díva se na ně, Keiko vstupuje dveřmi z kuchyně a nese na tácu snídani a čaj :"kluci snídaně." Ozve se rána a rachot a z ložnice přilitne Kubawara s Yukinou v podpaží:" sme tu ," a posadí ji ke stolu. Všichni se připojí a s humorem probírají noc. Kurama sedí na opačné straně stolu než Hiei a oba se celou dobu pozorují.
Po snídani se všichni rozprchnou do pokojů a Keiko odnáši snidani Koenmovi a Genkai napokoje, jsou totiž po posledním boji zraněni takže byly rádi za teplou snídani do postele.
Kurama zatím zmizí do svého pokoje a převlékne se do svého oblíbeného černého pláště. Hiei neví co, tak napřed vyběhne ven ,chvili trénuje, poté se vrátí a zatuká na dveře Kuramova pokoje" Jsi tam?"
Je ticho.  "Kuramo ? "kouká na dveře, otočí se že odejde, když uslyší za svými zády lehké vrznutí: " Ano". Hiei ztuhne v prostřed pohybu a stojí bez hnutí. Otočí se na něj po chvíli a díva se mu do očí. "Kuramo řekneš mi přesně co se stalo? "
Kurama mu ustoupí ze dveří a čeká až vejde, ten gesto pochopí a tiše vejde dovnitř. Sedne si na zem a kouká do koberce.  Kurama stojí nad ním a pozoruje ho: "copak jsi chtěl?" Hiei nic neříka tak si k němu čupne a díva se na něj zblízka. Hiei znovu zrudne a odkloní hlavu:" chci jen vědět co se stalo?" Kurama beze slova sedá vedle něj a je tiše. Hiei pozvedne hlavu a kouká na něj: "proč mlčíš?"
Kurama pozvedne svoje zelené oči a díva se přímo do Hieiových. "Stalo se a nestalo... prostě tě mam rád od té doby co se známe,  to víš. Pomáháme si , sme jako bratři" Hiei přikývne, "ale včera to bylo jiné..neviděl jsem tě smát se takhle už dlouho, a ta pusa co si mi dal, mě překvapila. Nevěděl sem co si myslet. Odešel jsem tedy vedle přemýšlet a ty jsi došel. Ptal ses jako teď co se mi stalo a já ti odpověděl, že tě mám rád." na chvíli stichne a díva se do stropu. Hiei celou dobu pozoruje jeho obličej. "V tu chvili sem si uvědomil že tě nemám rád."
Hiei ztuhne a s otevřenou pusou na něj kouká: "Cože" zďuchne ho silou do ramene.
Kurama se usměje a to Hieie překvapí a zůstane strnule bez pohybu a jeho ruka klesá zpátky na koberec. Kurama se k němu otočí  jeho oči jen září: " Uvědomil jsem si že tě Miluju." stichne.
Hiei tiše na něj kouká, v jeho očích se objeví slzy : "Vážně?" Kurama se na něj díva dál: "Ano"  a jeho hlas je hluboký a něžný.
Hiei ho chytne za bradu a polibi ho na rty. Kurama jeho polibek opětuje a přitiskne ho k sobě.
Ozve se rána a do pokoje vpadne Kubawara: " Kluci už zase? To ste toho neměli včera dost!!" Hiei odskočí od Kuramy a tomu jen klesnou ruce na zem a podívá se dost naštvaným pohledem na Kubawaru , ten ztuhne v prostřed další věty a začne couvát machajice rukama..: "snad sem nic neřekl už mizím." klapnou dveře a je pryč.
V pokoji je chvili ticho, pak ale Kurama i Hiei vybuchnou smíchy.
Hiei přestane a otočí se na Kuramu, ten se postaví a díva se na něj. Chvili tak mlčky na sebe koukají pak k sobě přistoupí a políbí se znovu , nežně. Hiei pozvedne oko a naoko vážně se zeptá: " fakt mě miluješ jo?" Kurama se smichem odpoví : "Jo ale čistit boty ti opravdu nebudu".
Hiei zakroutí hlavou a usměje se : " Já tebe taky."  Tiše se přesunou k posteli.....
Žádné komentáře
 
"Texty a obrázky z tohoto webu nekopírovat bez svolení vlastníků."